Klášter v Polici nad Metují

Břevnovská klášterní tradice praví, že na počátku 13. století vyslal opat Kuno do oblasti dnešní Police nad Metují rajhradského mnicha Juryka (nebo Jurika), který zde vybudoval poustevnu. Jak uvádí klášterní nekrologium, Juryk zemřel roku 1209, na jeho místo nastoupil břevnovský jáhen Vitalis a s několika bratry při poustevně vystavěl roku 1213 dřevěnou kapli Panny Marie. Ještě téhož roku si opat Kuno vyprosil od krále Přemysla Otakara I. darování tohoto území. Existence polického proboštství byla roku 1296 potvrzena též papežem Bonifácem VIII. Břevnovští opati brzy začali usilovat, aby k území Policka připojili i výhodněji položenou Broumovskou kotlinu.

Zřejmě za opata Martina I. byl vybudován klášterní kostel Panny Marie. Jeho součástí je též vynikající raně gotický portál. Polickému klášteru věnoval velkou pozornost na konci 13. století opat Bavor z Nečtin, který pro něj nechal pořídit několik rukopisů (např. Životy Otců) a další umělecká díla – mezi nimi na dřevě malovaný velký obraz nebo koberce. Začal též se stavbou kamenných budov, kde zřídil dormitář a refektář; postaven byl i třetí díl ambitu s obytnými prostory pro probošta. Dokončena byla také stavba kostela. 

Význam polického kláštera postupně upadá po založení kláštera v Broumově. Jejich osudy byly ale propojené. Při bojích o český trůn v 2. polovině 15. století byly oba kláštery, Broumov i Police, roku 1469 obsazeny vojsky hejtmana Františka z Háje, který bojoval na straně Matyáše Korvína. Později byl klášter v Broumově spolu s polickým proboštstvím králem Vladislavem Jagellonským zastaven Jindřichovi Münsterberskému, synovi Jiřího z Poděbrad. Roku 1499 bylo od krále Vladislava získáno privilegium, podle kterého neměly být nadále zastavovány statky ani broumovského, ani polického kláštera.

 Roku 1602 se po nucené rezignaci do polického kláštera uchýlil i s klášterní pokladnou opat Martin II. „Korýtko", který zde také zemřel.

Zajímavá místa v okolí