Skalní věže Adršpachu, známe jejich výšku?

Adršpašské skalní město patří mezi přírodní unikáty střední Evropy. Návštěvníky uchvátí především rozličné pískovcové útvary, které se vytvořily přirozeným zvětráváním. To mají společné i s ostatními turisticky vyhledávanými oblastmi na Broumovsku nebo v blízkých Stolových horách v Polsku. Adršpašské skály jsou však skutečně jedinečné množstvím skalních věží, které stojí odděleně od okolních strukturních plošin, z kterých se během tisíciletí „vymodelovaly“ postupnou erozí.  Některé, jako například Homole cukru, trčí zdánlivě bez souvislosti s okolím z ploché nivy pramenné říčky Metuje u turistické stezky. To, co je zde jaksi „nad poměry“ však není jen počet, ale především absolutní výška pískovcových věží. Známe ji ale přesně?

Změřit výšku skalních věží nebylo v minulosti jen tak. Vylézt na vrchol nezvládne zrovna každý. Stěny nejsou rovné, ale různě hrbolaté nebo postupně uskakují, navíc jsou často pokryté vegetací. Lesní porost a okolní skály také ztěžují využití obvyklých geometrických metod založených na podobnosti trojúhelníků. Stromy nás také mohou zmást, pokud se podle nich snažíme výšku skal odhadnout. Dospělé stromy v lesích na Broumovsku obvykle dosahují výšky 25 - 30m. Jenže na dně roklí v závětří a s dostatkem živin i vláhy mohou vyrůst až padesátimetroví smrkoví obři, zatímco borovice na suchých temenech skal jsou sotva třetinové. Je také nutno si ujasnit, od jaké „nuly“ výšku měřit. Tou je obvykle okolní rovný terén, stezka u paty skály nebo hladina potůčku, ve které se věž zrcadlí. U skal na svazích údolí pak místo, kde se dolní okraj holé skály dotýká svažitého písčitého osypu. A protože i skalní věže mezi sebou tak trochu soutěží, hledá se obvykle největší rozdíl svislé vzdálenosti mezi vrcholem a „nulou“.

Výšku nejznámějších skalních věží najdeme v současnosti samozřejmě na internetu, kupodivu se jedná o poměrně nepřesné a hodně rozdílné údaje, vycházející zřejmě z různých tradovaných odhadů. To byla výzva pro lesního inženýra vybaveného moderním laserovým výškoměrem Nikon Forestry Pro 6x21 6.0° určeného právě k měření v přírodě.  V prosinci roku 2014 jsem se pokusil několik nejznámějších skalních věží přeměřit. Chybu měření ze zkušenosti odhaduji na maximálně plus mínus 2 m, u menších objektů do 1m. Takže už nebudu více napínat.

Na prohlídkovém okruhu uvidíme nejprve Džbán, 33 m vysokou věž se skalním oknem při vrcholu, oddělujícím jeho „ucho“. Dalším jedinečným útvarem stojícím jako Kolumbovo vejce na špičce je Homole cukru. S výškou něco přes 23 m je sice menší než Džbán, i okolo rostoucí borovice a smrky ji ještě o pár metrů předrůstají, ale pořád je vyšší než sedmipatrový panelák! Soutěskami za Gotickou brankou přijdeme ke Krakonošovu zubu. Ten se tyčí do výšky 39 m, takže trhat tuhle stoličku, to nebyl úkol pro křehkou zubařku. Hned kousek dál se těsně vedle stezky vypíná oblouk Čertova mostu. Tato skalní brána má vzepětí (světlou výšku) 34 m, tedy dvakrát větší než slavná Pravčická brána. Ta je ovšem unikátní jinak, svým rozpětím (šířkou otvoru). Neujdeme ani sto metrů a po levé straně se nad stezkou tyčí jedna z nejpůvabnějších skal Adršpachu, věž Eliška. Parádnice s několika odstíny barev pískovce včetně hnědé a okrově žluté. Se svými 66 m je tahle „modelka“ prakticky stejně vysoká jako Petřínská rozhledna.

Mezi skalními obry je však potřeba se zmínit alespoň o jednom živém. Za potůčkem u rozcestí u Malého vodopádu roste zřejmě největší smrk Adršpašsko-teplických skal a také jeden z největších stromů v CHKO Broumovsko v současnosti. Dosahuje výšky přes 51 m, obvod kmene ve výšce 1,3 m nad zemí měří 420 cm a objem jeho dřeva (hroubí bez kůry) je určitě víc než 25 m3, takže by klády z něj nařezané skoro zaplnily jedno nákladní auto.

Vydáme-li se na zpáteční cestu po dlouhých schodištích tzv. Nové partie, dovede nás stezka až k výhledu na asi nejznámější skalní věž Broumovska, na Milence. Určitě je nejvyšší, tedy pokud hodnotíme celý masív od jeho paty. Tenhle skalní útvar se vypíná až do výšky 80 m nad dno Řeřichové rokle, přitom mužská postava je o pár metrů vyšší než ženská. Má tedy stejnou výšku jako věže slavného Týnského chrámu u Staroměstského náměstí v Praze. Neméně populárními útvary jsou Starosta a Starostová, které spatříme po dalším stoupání.  Ovšem na Milence svou výškou zdaleka nestačí. Rozměry mi letos laserovým dálkoměrem z vrcholku změřil kamarád, horolezec Otakar Krásný. Starosta se pyšní výškou přes 58 m nad stezkou, zády se přitom pohodlně opírá o svah, takže ze zadní strany je to jen 41m. A Starostová? Tu jsem ještě změřit nestihl, tak někdy příště...

Ing. Petr Kuna

Správa CHKO Broumovsko

Společnost pro destinační management Broumovska

Společnost pro destinační management Broumovska

Klášterní 1
550 01 Broumov
e-mail: sdmb@broumovsko.cz
telefon: +420 491 521 282

Kontakní osoba:
Manažer SDMB
Markéta Hanušová
e-mail: marketah@broumovsko.cz
mobil: +420 733 739 728

Letní noviny Broumovska

Barokní Broumovsko - Benediktinský klášter sv. Václava, Dřevěná škola roubenka, barokní Ivanitská poustevna, drobné sakrální památky, křížové cesty, skalní města v barokní krajině, broumovská skupina kostelů a scenérie přírodních krás, to je kulturní krajina Broumovska.



Podívejte se na noviny v PDF formátu (7 MB)

Najdete nás na Facebooku

Sledujte aktuální dění na Broumovsku a objevujte pozoruhodná místa i příběhy - více zde

Regionální operační program NUTS II Severovýchod


Partner:
Partner / Město Broumov