2019
2019
2017
Obec Šonov patří k těm nejstarším a taky nejdelším na Broumovsku. Z jednoho konce na druhý to je téměř 8 kilometrů. Založena byla okolo roku 1250 německými kolonisty, které sem povolali benediktýnští mniši. Postupně se rozrůstala okolo dřevěného kostela z roku 1325. Když v první polovině 18. století starý svatostánek vyhořel, byl nahrazen zděným, zasvěceným svaté Markétě. Ten patří k barokním pokladům kraje. Šonov taky leží takřka na hranici s Polskem, kterou tvoří Javoří hory. Proto se vydáme i na procházku do okolí obce. Dojdeme až k takzvanému Třípanskému kameni, který označoval hranici tří feudálních panství - kláštera Broumov, majetku hraběte z Hochberku, což bylo slezské panství, a kladského panství barona ze Stilfriedu. Byl vztyčen v roce 1732 při tereziánských pozemkových reformách.
2016
Představte si pohádkovou krajinu. Ano, takovou tu za devatero horami a devatero řekami. Zemi plnou rusalek, čertů, vodníků, kouzel a divů. A představte si, že taková krajina opravdu existuje! Mnohem blíž, než si možná myslíte.
2016
Pokud máte rádi kamenné výtvory přírody, určitě dobře znáte Teplické skály. Patří k oblíbeným výletním místům a vydáme se do nich i společně. Nejprve se jejich krásou potěšíme z rozhledny Čáp na protilehlém kopci. A pak vstoupíme do labyrintu. Mimochodem víte, že naši předci se vcházet dovnitř báli? Až do 18. století prý věřili, že jsou tato místa plná temných sil. Zavítáme k bývalému strážnímu hradu, který ve středověku vyrostl ve skalách. Padl pak ale zřejmě do rukou husitů, kteří ho pobořili. Projdeme se navíc soutěskou, která dostala neobvyklé jméno Sibiř. Po návštěvě pochopíme, jak k němu přišla. Na výpravu si raději připravte teplé oblečení, i v létě tu totiž můžete narazit na sníh. A rtuť teploměru se drží na zhruba pěti stupních.
2016
Broumovský klášter býval významným centrem vzdělanosti v kraji. Po velké rekonstrukci dnes láká k návštěvě spoustu milovníků památek. Nedávno v něm vybudovali i novodobé skriptorium. Tedy dílny, v nichž kdysi mniši přepisovali už existující knihy nebo vytvářeli nové, kupříkladu herbáře. Samozřejmě ručně, takže téhle práci věnovali měsíce i roky svého života. My se při prohlídce unikátních prostor dozvíme, co všechno jejich práce obnášela, ale i to, co jí předcházelo. Zjistíme třeba, jak se vyráběl papír a zároveň je pro nás připravena řada zajímavosti o pergamenu. Pak budeme sledovat, jak se míchaly barvy. A samozřejmě se zastavíme rovněž v místech, kde bratři sedávali a psali. Návštěvníci ovšem nemusejí všechno jen pozorovat. Dostanou totiž i šanci tuhle těžkou práci si vyzkoušet.
2016
Skalní město Ostaš bývalo podle pověsti propojeno s klášterem v Polici nad Metují. Wizard je na stopě pokladu z doby 30leté války.
2016
2015
Klášter v Broumově má za sebou největší rekonstrukci za posledních sto let. Skončila právě dnes. Bezmála čtvrt miliardy na ni přispěla Evropská unie.
2015
Krajina Broumovska je rájem pro milovníky krásné, místy skoro divoké, přírody, skalních měst, historických památek i lidové architektury. Turistům je tu k dispozici celá řada stezek pro pěší, cyklisty i bruslaře. Na jednu z nejnovějších se vypravíme společně. Začíná v Broumově u olivětínského pivovaru. Dozvíme se, že v kraji bohatí sedláci často stavěli kříže u svých polí, aby jim zajistili ochranu. Jeden velký najdeme i v místech, kde za první světové války vyrostl zajatecký tábor, kterým prošly tisícovky mladých mužů. Měli tu k dispozici táborovou školu, ale také třeba divadlo. O kus dál narazíme na zajímavé novogotické sousoší. Podobná bychom našli spíš v Bavorsku nebo ve Slezsku. A dojdeme až do polského městečka Radków.
2014
Připomínat krásy teplicko–adršpašských skal je tak trochu nošením dříví do lesa. Nicméně stejně se alespoň na několika místech zastavíme. Například u gotické brány, kterou procházeli návštěvníci už v první polovině 19. století nebo pískovcové jezírko, které si zahrálo v několika pohádkách. Naším cílem bude ale především nové muzeum horolezectví, které mapuje historii i současnost dobývání výšek v tomhle ráji milovníků skal. Je jediné svého druhu u nás a najdete v něm kupříkladu staré i moderní vybavení lezců. Dozvíme se mimo jiné to, proč se tihle dobrodruzi neobešli bez kousku kůže nebo to, jaká lana používali. A zavzpomínáme taky na počátky horolezení v Adršpachu. Těmi prvními byli lezci ze Saska, kteří už před devíti desítkami let pokořili věž Král.
2014
Broumovská kotlina je ze tří stran obklopena Polskem. V tomhle malém uzavřeném světě naleznete celou řadu pokladů. Skalní pískovcová města Adršpach, Teplické a Jiráskovy skály, barokní kostely slavných stavitelů otce a syna Dientzenhoferových a taky jeden z nejstarších dřevěných svatostánků ve Střední Evropě. Ve výčtu toho, co Broumovsko proslavilo, nemůže chybět benediktýnský klášter.
2014
Soukeníci na Broumovsku po staletí zpracovávali ovčí vlnu a len. Ovšem pěstovala se tu a stále pěstuje i kukuřice. Ta nachází uplatnění nejen v kuchyni, ale taky při výrobě dekorativních předmětů. Kukuřičné šustí učarovalo i Věře Ježkové, kterou můžete potkat třeba na jarmarcích. My teď společně nahlédneme do její dílničky.
2014
Ještě delší historii než vaření piva má na Broumovsku textilní výroba. Soukenictví je staré jako město samo. Když do česko-kladského pomezí začali přicházet první němečtí kolonisté, byli mezi nimi i soukeníci ze Slezska a Flander. Král Přemysl Otakar II. nejstarším z nich udělil privilegia k výrobě sukna. Průmyslová textilní tradice tady trvá už skoro 160 let. Založil ji nebo způsobil pan Benedikt Schroll svou tkalcovnou, která začala pracovat v roce 1856 a pracuje dodnes, i když je podstatně modernější.
2014
Všichni, kdo si rádi hrají, si na své přijdou při návštěvě výstavy Play Broumovsko. Projekt Jiřího Valda a Petra Nikla už procestoval pěkný kus světa a teď se vydal na pouť po našich regionech. Při prohlížení a zkoušení neobvyklých exponátů si užijí ti nejmenší i dospěláci. Z několika desítek exponátů, které se zabydlely v areálu broumovské textilky Veba, si jich alespoň několik prohlédneme a samozřejmě taky vyzkoušíme. Kupříkladu Světelnou hlavu, která funguje na principu kamery obskury nebo Golema, kterého se ovšem v tomhle případě bát nemusíte. Trochu zabrat dáme taky svému tělu, protože k tomu, abychom uvedli do chodu takzvaný Quskvintet, musíme pořádně šlápnout do pedálů podivného kola. A kdo si bude chtít zasoutěžit, dostane taky příležitost.
2013
Správce broumovské farnosti Martin Lanži a podnikatel Jan Školník byli hosty televizního diskusního pořadu Před půlnocí. Téma dílu, který moderoval Petr Vizina, bylo - Haló, tady Broumov!
2013
Broumov proslavil především benediktýnský klášter, ale zajímavostí v něm najdeme mnohem víc. První zmínka o zdejším panství pochází z časů krále Přemysla Otakara I., kdy ho získali právě benediktýnští mniši.
2013
Většina z nás má drátenické řemeslo spojené se spravováním nádobí. Tahle práce i ti, kdo ji uměli a šířili, k nám přicházeli ze Slovenska. Dnes je vše trochu jinak. Drát učaroval i paní Kateřině Smutné ze Zbečníku.
2013
Reportáž z Toulavé kamery o Jaromíru Beranovi, který se věnuje tradičnímu řemeslu broušení skla již jako pátá generace v regionu Broumovska.
2011
Kroky poutníků ze severovýchodních Čech několik stovek let často mířívaly k soše Panny Marie Vambeřické. Poutní cestu vedoucí z Police nad Metují do Vambeřic, dřív slezských, dnes polských lemuje celý soubor plastik, které jsou chráněnou kulturně historickou památkou.
2011
Martínkovice na Broumovsku vznikly už ve 13. století. Dlouho měli místní obyvatelé k dispozici jen dřevěný kostelík. Až v 17. století byl nahrazen kamenným. Jeho patronem je svatý Jiří, kterého připomíná výzdoba v kostele, ale také dřevěná plastika uložená v Broumovském klášteře.
2011
Ornát, dalmatika, pluviál. Mluvíme o kněžských oděvech používaných při liturgických obřadech. Několik zrestaurovaných slavnostních rouch a jejich doplňků je právě k vidění v broumovském klášteře.
2011
Svíčky ze včelího vosku znali už staří Egypťané. Dlouho byl ale tento výrobek velkou vzácností, kterou si mohli dovolit jen ti nejbohatší. V našich časech si specifickou vůni a uklidňující kouzlo mihotavého plamínku dopřáváme hlavně ve svátečních chvílích, ke kterým patří také Vánoce.
2011
Statky broumovského typu dodnes udivují rozměry, kvalitou řemeslnické práce a bohatou klasicistní výzdobou. Typickými vesnicemi nenápadného výběžku východních Čech vás provede Lumír Tuček.
2010
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem do skrytých zákoutí skalního města, za legendární stavebnicí a zbloudilým Holanďanem, který bydlí v kostele.
2010
Seriál České televize Poutní Místa, kterým provází Josef Somr a Ladislav Lakomý, vás v tomto díle zavede na poutní místa nejen v Broumově, ale například také na Hvězdu v Broumovských stěnách.
2010
Trošku náročnější výšlap nás čeká po hřebenech vrcholků na Broumovsku. Projdeme si desetikilometrovou trasu od polských hranic až ke kapli Hvězda, která se může pochlubit původním turistickým značením vyrytým do skal.
2010
Už v roce 1253 založil opat Břevnovský Suchý Důl na Broumovsku. Tehdy se mu ovšem říkalo Suchdol. Centrem obce byl od počátku poplužní dvůr.
2009
V České republice je přes 200 národních kulturních památek: hradů, zámků, klášterů či kostelů, které patří do nejvyšší kategorie významu kulturního dědictví. Nově řady této „vybrané společnosti“ rozšířil i dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově.
2009
V letošním roce je pro návštěvníky zpřístupněn okruh po skalním městě v Adršpachu. Má něco do sebe i v zimě, sněhu se tady docela daří a vydatná sněhová pokrývka dokáže vykouzlit zajímavé scenérie.
2009
2008
Pan Votava si na svém pozemku v Jestřebích horách zřídil ranč. Důvod k tomu měl vlastně jediný: obliba v indiánech a indiánském způsobu života. Už jako malý si přál mít koně. Sen si splnil až jako sedmadvacetiletý. Dnes už má početné dvacetihlavé stádo – bizonů. Na své farmě tráví většinu volného času a není sám, kdo si tohle rančování zamiloval a na Vápenku se rád vrací.
2008
Jiří Votava – westernový nadšenec, milovník koník a taky výrobce jezdeckých sedel. Prvně si pořídil koně, sedlo následovalo. Je totiž často dražší než kůň sám. Navíc pan Votava toužil po takovém, které se užívalo na Divokém západě před 150 lety. Sám přiznává, že první pokus mu moc nevyšel, proto se rozhodl přivézt si první profesionální kostru z Německa a podle ní vyrobil model, který se podařil. Dnes má kovboj na svém kontu už tři desítky sedel, která padnou na koňský hřbet ... jak jinak než jako ušitá.
2008
Největší pískovcový podzemní systém v Evropě v Národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály. Komplex puklinových labyrintů, propastí a suťových jeskyň představující zcela výjimečnou ukázku pestrého reliéfu kvádrových pískovců. Symbolicky je pojmenován po vládci moří Poseidonovi.
2008
Výpravy českou minulostí nemusí být nuda! Naopak, jsou plné tajemství a vzrušujícího dobrodružství!
2007
Stárkov – možná ani netušíte, kde ho hledat. Malé městečko v broumovském výběžku se sedmi sty obyvateli se ale má čím pochlubit. V jeho lokalitě totiž leží třeba nejstarší roubená fara ve východních Čechách. Na co jsou ale místní obzvlášť pyšní, je Smolná kniha. Čtení o čtyřech desítkách hrdelních soudů a o životě kata a jeho rodiny prázdninově moc nevypadá a ani není. Přidá-li se k tomu ještě pověst o dřevorubci, kterého napadl medvěd, pak by se jeden mohl začít i bát. Záchranu či snad spíš ochranu najdeme na Křížové cestě – drobná, ale nejcennější a nejhodnotnější sakrální stavba v okolí.
2007
Benediktini se od počátku podíleli na christianizaci našich zemí. Na území, která jim byla svěřena, přinášeli nejenom křesťanství, ale také kulturu, vzdělanost, hospodářskou prosperitu. Vše podle jejich hesla „modli se a pracuj“, tedy rozvíjej rovnoměrně svůj duchovní i tělesný život. Dokument nás zavede do severovýchodního výběžku Čech, který benediktini pomáhali kultivovat už od počátku 13. století, ale který byl také poznamenán politickými režimy a nacionalismem 20. století.
2007
Neznámá vesnička Dědov-Jarov u Teplic nad Metují. Kol dokola samé kopce a na kopcích samé ovce. Půvabný Večerníček Pohádky ovčí babičky jako by nacházel předlohu právě tady. Protože právě tady, v místě, kde není nouze o kvalitní vlnu, existují takové šikovné babičky, které mají svůj kolovrátek, česačku, vřetánko... Zkrátka všechny ty nezbytnosti, které připomínají onu starou práci, krásný um i řemeslo, kdy ovčí srst „doroste“ do vlny. Muzeum, které tu založila jedna šikovná přadlena, je ojedinělé svého druhu nejen u nás, ale i ve světě. Zkrátka moc jich není.