Zimní výšlap k Mořské transgresi

Přírodní památka Mořská transgrese u Bohdašína je dobře přístupná a především přehledná a „čitelná“ i za sněhové pokrývky. A to nejen svým charakterem – jedná se totiž o zbytky svislé stěny malého lůmku, ale také díky údržbě a čištění od náletových dřevin, zajišťované pracovníky Geoparku Broumovsko ve spolupráci se Správou CHKO Broumovsko. Zmíněnou geologickou zajímavost nalezneme na okraji zalesněného svahu asi 250 metrů severozápadně od železniční zastávky Bohdašín, kam se pohodlně dostaneme vlakem z Broumova nebo Náchoda. To nejzajímavější, co můžeme na této lokalitě vidět, napovídá už název a jedná se o doklad rychlého zaplavení území dnešního Broumovska druhohorním mořem, tedy mořské transgrese v geologickém období, nazývaném křída. Současně nám tento doklad, představený výrazně odlišnými vrstvami různých druhů hornin, ukazuje jasnou hranici mezi usazeninami ranně-druhohorního geologického období trias a pozdně-druhohorního období křídy. Jak se ale dá tohle všechno z malé skalní stěny vyčíst? S malým vysvětlením docela jednoduše. Spodní, tedy podložní vrstvu v obnažené stěně tvoří světlé triasové pískovce, o nichž nám krásně viditelné chaotické šikmé zvrstvení vypovídá, že vznikly z písčitého materiálu, naplavovaného pravěkou řekou v meandrech jejího dolního toku nebo říční delty. Na těchto slabě zpevněných rozpadavých pískovcích můžeme navíc hned pozorovat probíhající proces intenzivního mrazového zvětrávání, projevující se zde odloupáváním povrchových vrstev horniny, takzvanou exfoliací. Na rozmytém povrchu triasových pískovců vidíme ve stěně výraznou slabou tmavohnědou vrstvu křídových mořských sedimentů příbojové zóny s valouny plážových štěrků jako důkaz nástupu moře. Nadložní šedavé rozpukané a kvádrovitě odlučné vápnité jemnozrnné horniny – prachovce a slínovce jsou pak dokladem dalšího postupného prohýbání a ponořování zemské kůry na tomto území a usazování mořských sedimentů v podmínkách mělkého moře. Skála, vystupující před námi ze svahu, je vlastně kamennou kronikou, zaznamenávající krátký, ale vzrušující úsek zdejší historie Země. A v zimních podmínkách s příjemným prosvětlením je mezi holými větvemi okolních odpočívajících listnáčů i mnohem čtivější.

Výlet si můžeme dále podle podmínek nasměrovat na nádraží v Meziměstí a cestou třeba ještě doplnit prohlídkou zarůstajících zbytků nedalekého starého písníku v Březové s výchozem dříve těžených rozpadavých triasových pískovců narůžovělého zbarvení. U vernéřovického kostela sv. archanděla Michaela si můžeme prohlédnout využití různých druhů místních pískovců, použitých při jeho stavbě. Cestou budeme procházet také kolem netradičního pískovcového monumentu Sluneční brána na vrcholku zvaném Nad Starostínem. Na široké stavební využití zdejších červených pískovců z lomu u Alpské vísky se můžeme zajít podívat k meziměstskému zámku, bývalému letnímu sídlu broumovských opatů. Velké kvádry tohoto pískovce najdeme v Meziměstí i v podezdívce historické budovy vlakového nádraží, které bylo pro svoje architektonické a multifunkční provedení vyhlášeno technickou památkou.