Josef Alois Tichatschek

Několik desítek metrů za farním kostelem sv. Vavřince v obci Horní Teplice (nyní součást města Teplice nad Metují) stával přízemní domek, kde se dne 11. 7. 1807 manželům Johaně a Václavu Tichatschek narodil chlapec Josef.

Již v dětství projevoval mimořádné hudební nadání a v místní škole za podpory učitelů Witticha a Koppa získal základy hry na housle. Na doporučení teplického faráře P. Herrmana byl v roce 1822 přijat na broumovské gymnázium benediktinského řádu, kde zpíval v pěveckém sboru na kůru klášterního kostela. Asi v 17 letech se studentův původní altový hlas změnil na krásný tenor, který později proslavil našeho rodáka takřka po celé kulturní Evropě.

Z broumovského gymnázia odešel dvacetiletý Tichatschek v roce 1827 do Vídně, kde začal studovat medicínu na Josefínu (ústav pro vzdělávání vojenských lékařů). Zároveň však také pokračoval s cvičením zpěvu pod vedením italského učitele Ciccimara a stal se sborovým zpěvákem divadla u Korutanské brány, kde v roce 1830 poprvé předstoupil před vídeňské publikum. To zřejmě rozhodlo, že Tichatschek již dál nepokračoval ve studiu lékařství, protože o rok později se stal definitivním členem uvedeného divadla a působil zde až do konce října 1834. Ještě v témže roce získal angažmá v městském divadle ve Štýrském Hradci, kde hrál a zpíval jeden rok a na konci roku 1837 uzavřel smlouvu na dobu 7 let s dvorní operou v Drážďanech. Cestou do Drážďan v prosinci roku 1837 vystoupil v Praze v Belliniho opeře a již 17. ledna 1838 zpíval v Drážďanech. Jeho repertoár byl velmi bohatý, zpíval v operách skladatelů Belliniho, Glücka, Mozarta, Beethovena, Rossiniho a jiných.

Během této doby – v roce 1841 – však také několikrát vystupoval v Berlíně a na 2 měsíce uzavřel smlouvu s ředitelem německé opery divadla Drury Lane v Londýně, kde se setkal s tehdejší vynikající německou pěvkyní Vilemínou Schröder-Devrientovou (1804–1860). S ní také následující rok zpíval Tichatschek první provedení Wagnerova „Rienziho“ v Drážďanech. O tom, že pěvec Tichatschek měl velký podíl na úspěšnosti oper Richarda Wagnera (1813–1883), svědčí např., že právě drážďanskou premiéru „Rienziho“ zazpíval tak, že opera sklidila obrovský úspěch. Naproti tomu při Wagnerově premiéře „Bludný Holanďan“ Tichatschek z neznámých důvodů nevystoupil a opera prý neměla zdaleka takový úspěch jako „Rienzi“.

Po sedmi letech Tichatschekovi smlouva v Drážďanech vypršela, ředitel opery Augustin Rockl ji však rád úspěšnému a oblíbenému pěvci obnovil o dalších 5 let.

V říjnu 1845 vystoupil Tichatschek v premiéře další Wagnerovy opery „Tannhäuser“. V bouřlivém roce 1848 musel senzitivní Richrd Wagner pro svou revoluční činnost opustit Sasko a jeho opery byly na scéně drážďanského divadla zakázány. Proto v roce 1849 zpíval Tichatschek „Tannhäusera“ ve Výmaru za řízení Franze Liszta. Z té doby se dochoval dopis Liszta adresovaný Wagnerovi, kde mimo jiné píše, že... „Tichatschek je hodný obdivu jako umělec“.

Všeobecné je Tichatschek znám a označován jako propagátor díla Richarda Wagnera, který vnesl do operní tvorby nové prvky – hudbou vyjadřoval duševní procesy svých hrdinů a v hudebním líčení přírodních scén dosahoval výrazných účinků, což bylo tehdy ostatními současnými hudebními skladateli přijímáno s nepochopením. Tichatschek, který byl v té době již velmi populární, prý dokonce některé Wagnerovy role – jako například zmíněného „Rienzi“ a „Tannhäusera“ - na svých pohostinských vystoupeních zpíval zdarma, ač jinak požadoval vysoké honoráře, což ředitelé divadel ochotně využívali.

Z dochovaných materiálů dnes můžeme vysledovat, že v dobách vrcholu své umělecké kariéry mohutným tenorem zvedal teplický rodák nadšené publikum ze sedadel v Rakousku, Německu, Anglii, Švédsku, Dánsku a snad i v dalších evropských zemích.

Koncem roku 1869 stále populární umělec náhle ukončil svou uměleckou dráhu. Ještě před tím však – při oslavě 40. výročí působení u divadla – dostal Tichatschek blahopřejný telegram od přítele Richarda Wagnera:

„Čtyřicet let zdatných zpěvů, dobyvatel mnoha čestných věnců, tlukotem křepelky – řízností biče – směle vpřed, všech tenorů postrach – velebím jej – to je můj Tichatschek.“
(volný překlad teplického kronikáře V. Rutha)

Léta svého odpočinku trávil Josef Tichatschek v Drážďanech, kde dne 18. 1. 1886 zemřel a je pochován na zdejším Starém katolickém hřbitově.

Dům v Horních Teplicích, v místní části města Teplice nad Metují, ve kterém se Tichatschek narodil, již nestojí. V roce 1999 mu byl v centru města odhalen pomník. Každoročně koncem června se v Teplicích nad Metují v rámci Dvořákova festivalu koná koncert věnovaný vzpomínce na slavného rodáka – operního pěvce Josefa Tichatscheka.

Převzato z publikace Josef Tichatschek, autorů PhDr. Miroslavy Moravcové a Petra Hnyka, kterou v roce 1999 vydalo Město Teplice nad Metují.