cz

Kaple Panny Marie Růžencové

Kaple Panny Marie Růžencové v Ticháčkově lese

Web: www.suchydul.cz
GPS souřadnice:
50°32'38,203"N
16°15'22,585"E

Kaple Panny Marie Růžencové v Ticháčkově lese v Suchém Dole

Původní zelená kaplička byla postavena v Ticháčkově lese roku 1897. Vznikla na místě mariánských zjevení, která zde měla v letech 1892–1895 Kristina Ringlová. Tato kaplička lehla 8. července 2010 popelem, v důsledku úmyslného zapálení. Ještě téhož večera rozhodli zastupitelé a občané Suchého Dolu o znovu postavení kapličky. Na obnovu byla uspořádána veřejná sbírka. Díky získaným finančním příspěvkům bylo možné již na jaře 2011 zahájit přípravy na stavbu a 12. června 2011 byl položen a vysvěcen základní kámen nové kaple. Dne 8. července 2012 byla kaple (téměř věrná kopie té původní) vysvěcena.

Historie

Kaple Panny Marie Růžencové postavena na místě údajných mariánských zjevení, která měla v lese Václava Ticháčka, sedláka v Suchém Dole, v letech 1892–1895 Kristina Ringlová. Kristina se narodila v roce 1878 a bydlela v Suchém Dole. Do Ticháčkova (tzv. Šolcova lesa) chodila na houby. Dne 10. srpna 1892 odpoledne spatřila Kristina v Šolcově lese stát jakousi temnou postavu. Zjevení se poté několikrát opakovala. Zpráva se velice rychle rozšířila po celém okolí. Lidé se v lese začali scházet, místo zdobili, nabírali si hlínu, lámali větve stromů a olupovali z nich kůru. V listopadu 1892, po čtvrtém zjevení, 15 významných občanů z Police, Suchého Dolu a Velké Ledhuje založilo družstvo pro postavení kostela. Již v lednu 1893 putovalo na místo zjevení až 10 000 osob denně. Na místě prvních zjevení byla 18. května 1893 vztyčena socha Panny Marie, dílo kamenosochaře Antonína Kricnara z Petrovic. Kolem sochy byly vztyčeny 4 sloupky, které nesly plechové zastřešení díla. Ihned potom se zde konaly májové pobožnosti. Suchý Důl se stal známým v celém Rakousko-Uherském mocnářství a do Ticháčkova lesa přicházely ve dne i v noci ohromné zástupy poutníků. Odhaduje se, že v roce 1893 přijelo do Police na 400 000 poutníků, někdy až 15 000 denně. Na vzniklou situaci musela reagovat zejména církev, proto královéhradecký biskup Eduard Brynych vydal už v  roce 1893 pastýřský list, ve kterém napomínal věřící, aby přestali do Suchodola putovat a nařídil vyšetřování zdravotního stavu Kristiny.

Následkem tohoto důkladného vyšetření vydal biskup Eduard Brynych naléhavý, druhý pastýřský list, kterým celé suchodolské dění ostře zavrhl, poutě do Suchého Dolu zakázal a další jednání potom předal vládní moci. Okresní hejtman v Broumově nařídil četnické patroly v Ticháčkově lese. Lidé byli pokutováni a vězněni za hlasité modlení. K největšímu střetu mezi poutníky a četníky došlo 2. ledna 1895. Na ten den rozeslala Kristina mnoho pozvánek k příležitosti dalšího zjevení a do Suchého Dolu přijelo několik tisíc lidí. Přijel sám c.k. okresní hejtman Karel Pohl s 28 četníky, aby shromáždění rozpustili. Lidé však četníky vytlačili ze stráně dolů a hejtmana povalili. Došlo k vyšetřování asi 500 osob, zatýkání a soudním procesům u krajského soudu v Hradci Králové. Zatčená byla i Kristina. Po propuštění z vězení odjela na Moravu a situace se pomalu uklidňovala. Okresní hejtmanství prohlásilo sbírky na stavbu kostela za nedovolené, a tak propadly ve prospěch chudinského fondu obce. Veškerá stavební činnost v Ticháčkově lese byla zakázána. V roce 1897 však polický truhlář Lambert Mrnka s  tesaři a s  vědomím majitele lesa postavil kolem kamenné sochy dřevěnou kapličku. Všichni, kdo se na stavbě podíleli, byli odsouzeni k pokutě 50 zlatých.

Zvon od firmy Richard Herold z Chomutova byl zavěšen do věžičky 13. června 1897. Zrekvírován byl v listopadu 1917. Pravost zjevení nebyla církevně nikdy uznána, ale místo je stále navštěvováno lidmi, kteří hledají zde v lesním tichu povzbuzení a klid duše. Mnozí jsou přesvědčeni o léčivé moci těchto míst.

Kristina Ringlová byla roku 1903 krajským soudem v  Olomouci odsouzena k trestu smrti pro údajnou vraždu své přítelkyně Anežky Špačkové. Později byl rozsudek zmírněn na 15 let žaláře. Až v roce 1916, po třináctiletém vězení, byla Kristina propuštěna. Do roku 1955 pečovala o kapličku. Když onemocněla, byla přijata do domova důchodců a zemřela 27. října 1957 v Hořicích v  Podkrkonoší, kde je i pohřbena. Po první světové válce si kapli přivlastnila nově vzniklá církev Československá. Dne 18. července 1920 ji odpadlý katolický kněz Jindřich Hulínský z Machova vysvětil a krátce zde byly prováděny obřady a křty. Po roce 1989 vzniklo Růžencové bratrstvo a jejich iniciativou došlo 8. září 1990 k vysvěcení kaple polickým farářem P. Jiřím Prokůpkem. Od té doby zde Růžencové bratrstvo koná pravidelné modlitby a bohoslužby.

Současnost

Dne 8. července 2010 dřevěnou kapličku úmyslně zapálil žhář. Kaplička zcela lehla popelem. Prakticky ihned se zvedla obrovská vlna solidarity obyvatelstva z blízkého i dalekého okolí. Byla vyhlášena veřejná sbírka na znovuobnovení kapličky a v krátké době se sešlo 1 736 000 Kč. Dotací 278 000 Kč přispěl Královéhradecký kraj. Celkové výdaje na obnovení kapličky a úpravy okolí činily 2 520 000 Kč.

Základní kámen byl položen 12. června 2011 a vysvětil ho polický farář P. Marian Lewicki. Stavba je replikou původní kaple, je pouze o trochu delší a vyšší. Byla dokončena za rok od zahájení stavby. Zelenou kapličku, jinak kapli Panny Marie Růžencové, slavnostně vysvětil 8. července 2012 arcibiskup pražský, kardinál Dominik Duka OP při mši svaté, kterému koncelebrovali biskup královéhradecký Mons. Jan Vokál, místní farář Mons. Marian Lewicki a náchodský vikář P. Václav Heger za přítomnosti dalších spolubratří z okolních farností a ohromného množství věřících.

Vyhledat místo
Interaktivní mapa